Kontakt

Masáže její účinky na organismus a důvod proč se nechat masírovat pravidelně.

Masáž má účinek na většinu částí lidského organismu. V první řadě na kůži, podkožní vazivo, lymfu, dále svalstvo, nervy , srdce a cévy dýchací aparát, klouby, šlachy, samozřejmě vnitřní orgány a některé žlázy.

Účinek na kůži: Kůže pokrývá povrch celého těla a zprostředkovává styk s okolím. V kůži jsou umístěny smyslové buňky jako jsou nervová zakončení, potní a mazové žlázy. Masáží tedy vyloučíme z mazových žlázek tuk a tak kůži promastíme.Zvýší se množství vyloučeného potu a zlepší se prokrvení a dochází k odstraňování škodlivin. Masáží zvýšíme teplotu kůže až o 1,5 st. C, což má z velký význam i pro teplotu svalstva. Pravidelnou masáží se stává pokožka vláčnou, je pružnější a pevnější a nepodléhá tolik tvorbě vrásek.

 Podkožní vazivo: Stejný účinek masáže. Dochází ke zrychlení odstraňování přebytečné vody a škodlivých látek.

 Šlachy: Zde se také hromadí škodlivé látky, tuk a voda. To je především způsobeno velkou námahou nebo naopak nečinností.

 Klouby: Masáží zrychlíme krevní oběh, tím i příjem okysličené krve a dojde k vyplavení škodlivých látek. Mezi škodlivé látky které se

hromadí v kloubech patří kysličník uhličitý, kyselina mléčná, máselná a kreatinin.

 Kosterní svalstvo: Pravidelnou masáží dochází k odstranění únavných látek a k prokrvení. Při přechodu šlach na svaly, což jsou místa většinou špatně prokrvená, se objevují zatvrdliny. Objevují se u sportovců a nebo u lidí kteří trpí svalovou nečinností. Bolestivé zatvrdliny snižují výkon svalů a proto jejich masáží přineseme velkou úlevu. Stejně tak i bolestivý a zduřelý sval můžeme jemnou masáží uvolnit a relaxovat. Unavený sval v sobě také obsahuje kyselinu mléčnou, kysličník uhličitý a kreatinin.

 Krevní oběh: Masáží se ulehčí srdeční práce,prohloubí se srdeční stahy a zpomalí se jeho činnost. Nezrychlujeme tepenní oběh.

 Mízní systém: Mízou odvádíme odpadové látky,mikrobiální jedy a choroboplodné výpotky. Nejvíce bývají postiženy dolní končetiny.

Dýchací aparát: prohlubuje se dech a zvyšuje kapacita plic.

Zažívací trakt: Účinek se projevuje zvýšenou chutí k jídlu, zvyšováním vylučování kyseliny solné žaludeční sliznicí a zvýšeným vylučováním žluči. Dobře provedená masáž tedy harmonizuje organismus jako celek a pokud je pravidelná může podstatnou měrou zlepšit zdravotní stav.

 Všeobecná indikace a kontraindikace masáže

Rekonvalescenci po tělesném vyčernání a po těžkých chorobách.

Vadné držení těla a vady na páteři – skolióza, kyfóza.

Chronické choroby dýchacích cest s následným ztuhnutím hrudníku a pomocného dechového svalstva.

Stavy po úrazech, po operacích, po popáleninách. Po úrazech kloubů - masáž vede k lepšímu prokrvení, snížení bolesti a posléze se pohyb vrátí do normální stavu.

Některé druhy neuróz – určí lékař.

Některé choroby srdeční a cévní - pokud přetrvávají otoky.

Obrně horních a dolních končetin, některých svalových skupin trupu.

Chronické degenerativní onemocnění kloubů, šlach a povázek

Podvrtnutí - úraz

 Masáže nejsou vhodné:

U některých duševních chorob – schizofrenie

Srdeční dekompenzace

Odvápněním kostí

Těsně po jídle

Úplný zákaz masáže:

Horečka

Vysoký krevní tlak

Zhoubné nádory

Kožní hnisavé onemocnění – např. bodnutí hmyzem, odřeninách, pokousáním zvířetem.

Křečové žíly – podle stavu, záněty žil a trombóza.

Tuberkulóza kostí, kloubů, šlach a aktivní TBC plic.

Záněty ledvin

Poruchy krvácivosti

Akutní záněty dutiny břišní, záněty žlučníku

Akutní kloubní záněty

Pod vlivem alkoholu a návykových látek 

Historie masáží

"Již staří Egypťané používali masáž jako součást léčby"

Roku 1500 př. n. l. se v Indii tvoří základy ájurvédské medicíny, které se zmiňují o masáži, olejích a bylinkách. Indická masáž hlavy nebo champissage (chamti znamená šampon) je po tisíc let součástí rodinné péče a podporuje zdravé vlasy. Hieroglyfy, nalezené v egyptských hrobkách a datované k roku 2300 př. n. l., zobrazují lékaře, kteří svými dlaněmi třou ruce a nohy.

Podle Hippokrata(cca 460-377 př. n. l.), ,, by měli být lékaři znalí v mnoha uměních, ale obzvlášť a masírování,,. Řecký lékař Asklepiades z Bithýnie(cca 124-40 př. n. l.) doporučoval masáž, dietu, cvičení a koupele. V Řecku se masáž používala na trávící obtíže a všeobecně před sportováním. Římský lékař Celsius (cca 25 př. n. l. až 57 n. l.) do detailu popsal tření a doporučoval masáž jako úlevu při bolesti hlavy, zatímco Galenos (cca 130-201 n. l.) napsal, že ,,všechna svalová vlákna by měla být protahována v každém směru,,. Například Plinia staršího vyléčil doktor použitím masáže a Julius Caesar (100-44 př. n. l. ) dostával masáž při neuralgii(je to bolest, která vzniká poruchou na systému signalizace bolesti). Další kdo psal o masáži byl Perský lékař Avicenna (980-1037), byl ovlivněný Galenem a popsal rozličné způsoby tření.

Asclepiades Bithynia (124 do 40 př. nl) byl řecký lékař, který se usadil v Římě a prosazoval dietu, cvičení, koupání a masáže. Použil pohyb terapie, jako je vibrace houpání a masáže. 

Claudius Galen napsal 'De Medicina' a zmínil, že masáž může pomoci od slabého těla, odpočinout napjaté tělo, bolesti hlavy, ochrnutí, horečky, nachlazení hlavy, krku křeče, astma, plic, jater a sleziny Poruchy, střevní úzkost, průjem, kašel, vředy, bolesti žaludku, kloubů atd...

žil v letech (130 do 201 nl) a byl stoupenec Hippokrata a revoluci medicíně způsobila jeho práce o anatomii a medicíně. Experimentální metoda vědeckého zkoumání, je řekl.

On povzbudil lékaře do praxe pitvě objevovat anatomii a zdůraznil, že je třeba pochopit, co se děje pod kůži. On psal o výhodách ranních a večerních masáží, přidal popisy masáže, zdůraznil potřebu masáže pro svalová vlákna, aby se třela ve všech směrech a používal oleje pro zdraví a pohodu.

Avšak s pádem římské říše se Evropa stala bojištěm. S významným vlivem vyvíjející se církve. Masáže, jako mnoho lékařských a vědeckých postupů, se stal podezřelý. Temné časy pokračovalo až do roku 1400. Během této doby lidé, kteří se podíleli na bylinkářství, masáží a léčení byli často upáleni na hranici jako čarodějnice či odsouzeni jako kacíři. Kostelní kázání vyústila, že masáže se stávali synonymem čarodějnictví. Nicméně, byli nakonec jeptišky povolení k použití masáže a koupele jako levný způsob zdravotní péče o oběti války v nemocnicích.

Masáž byla viděna jako léčba pro úlevu od bolesti, zvyšuje průtok krve a pro usnadnění hojení. V tomto rozsahu masáž byla používána jako součást léčebných postupů.

Tyto temné časy neměly vliv v arabském světě a masáže tam pokračovaly a vzkvétali. Takže zatímco západní svět přijal techniky, které přišli z východu a podporovat masáže, cvičení a koupání, Temné časy nás uvrhly o téměř 1000 let zpět. A muselo se počkat až do renesance, kdy masáže začali vzkvétat znovu.

V polovině 15. století došlo k znovuzrození progresivního myšlení v Evropě, které se stalo známým jako renesance (1450-1600). Lékařství a umění vzkvétalo bok po boku v tomto okamžiku. Lidé jako Leonardo da Vinci (1452 - 1519) a Andreas Vesalius (1514 - 1564) studovali anatomii přes mrtvoly.

Pitvy zanechaly podrobné výkresy vnitřního fungování lidského těla.

K další změně došlo když, Ambroise Pare, 16th-století, lékař k francouzskému soudu, chválil masáže jako léčbu různých onemocnění.

Další událostí, která způsobila rozepři mezi masážními technikami.

V 18. století před dogma a tradice kostela byla napadena a nový věk osvícenství začal.

Během doby vyšla práce francouzského jezuity, přeložen 'Cong Fou', referenční příručka starověké čínské medicíny do francouzštiny a znovu ožili pojmy jako řízené dýchání, systémy cvičení a vliv pro zdraví.

Henrik Ling byl za švédským básníkem a pedagogem, který strávil mnoho let na Východě jako voják. Když se vrátil do Švédska on vyvinul systém 'švédské gymnastiky' na základě studie gymnastiky a fyziologie, a na technikách vypůjčených z Číny, Egypta, Řecka a Říma, které v kombinaci cvičení s prací a držení těla bylo sloučení čtyř prvků:

• Estetika - vyjadřování pocitů, emocí a myšlenek
• Vzdělávací - rozvoj vrozený potenciál těla se správné držení těla a ovládání
• Lékařská - nápravě tělesných vad, s aktivní, pasivní a kopíroval pohyby
• Vojenské - posílení a zpevnění těla